fotograf Tomáš Hudolin

blog

Fotografie všeho co se jinam nevešlo a co zkřížilo cestu mně a mýmu jednookýmu parťákovi.

Berlín I

Pro další výlet jsme zvolili Berlín, naplánovali si to od neděle do úterý a sehnali přes Booking.com hotel kousek od Alexanderplatz. Milý překvapení bylo, že i když jste kousek od centra (i když co je tady vlastně centrum?), dalo se tu úplně v klidu parkovat bez hodin a zón. V Praze by se to na podobným místě jen modralo. Tím prakticky ale všechno plánování končí. Ponecháváme to hodně náhodě a aktuální potřebě :) Prostě je to dovča, takže žádný stres a žádná stíhačka po všech zajímavostech, jen ať má člověk splněno a může odškrtnout. Nezáleží na velikosti města, ale vždycky chodíme a nejinak tomu bylo i tentokrát. Tak nějak nám přijde, že tím člověk za tu krátkou dobu víc zachytí atmosféru. Víc než zpoza oken MHD. A když něco nestihneme, pořád se sem dá vrátit, zas tak daleko to není.

Osobně mám rád členitější města a v tomhle mě Berlín trochu zklamal, místy je i dost nezajímavý, ale třeba jsem toho jen viděl málo a pletu se. Nicméně všechno mi to vynahradili lidi, protože tady je to prakticky hlavně o nich. Takže tímto se omlouvám, že jich na fotkách není tolik, kolik by se slušelo, ale jako stydlivý introvert mám pořád s tím klasických streetem problém. To máte jak s pěknou holkou v pubertě (teda možná jsem to měl jen já :)) ) Když se vám nějaká líbí a vy na ní zíráte tak moc, že se na vás otočí a vy pak třeba začnete pískat nebo dělat něco jinýho naprosto přirozenýho. Musim se prostě otrkat :) Ale aspoň zas nějakej cíl.

A protože vás nechci rovnou zahltit tunou textu a fotek, rozhodl jsem se pro změnu a tuhle "reportáž" rozdělim na dvě části. Tu první věnuju svérázný čtvrti Friedrichshain a druhou pak ruským stopám a procházce po několika berlínských zajímavostech. I když abych se třeba nedotkl obyvatel klidnější části Friedrichshain, tak to pravý rodeo se stupňuje se zkracující se vzdáleností k řece a je v tom prakticky trochu i čtvrť Alt-Treptow a Kreuzberg :) Ale nebudem to komplikovat a zkrátka...

Friedrichshain

Umění je tu na každým kroku...

Jak už jsem zmínil, napíšu tady něco málo o týhle čtvrti plný bister, restaurací, klubů, galerií a squotů, protože jsme v ní bydleli a měli to z první ruky. Fotky jsou z parků a ulic okolo Sprévy a člověk by tu fakt mohl sedět nebo procházet se hodiny a hodiny a jen fotit, až by mu srostlo oko.

Hned po příjezdu na hotel jsme šli na obhlídku, protože jsem cestou na hotel viděl z auta ten mumraj lidí v parcích. Všude to dýmilo z grilů, slunce propichovalo paprskama stromy a společně s kouřem to vypadalo výborně. To jsem nutně potřeboval zažít a nafotit. Zažil jsem to. Večer jsem pak seděl na pokoji a trochu dumal, co je tohle za místo. V ulicích se mísí roztodivný vůně ze všech možných bister a restaurací, že by tady člověk jen na jedný ulici mohl zůstat minimálně týden, aby všechno zkusil. Na druhou stranu je tahle všudypřítomná vůně mixnutá s už ne tak pěkným smradem prochcaných chodníků plných vajglů a zátek od piva. Na ulicích potkáte sem tam hodně zvláštní kusy a nějaký ten méně tolerantní jedinec by to nemusel ustát. Dobrý na tom ale je, že pokud byste náhodou ráno vyšli do ulic v pyžamu, tak to nikomu vadit nebude. Potkáte tu tolik modelů, že to pyžamo by možná bylo cool :) A když v ruce držíte lahváče, jste už skoro místní. Tolik piva v ulicích jsem fakt ještě neviděl, asi i proto že se dá koupit všude za pár kaček. Se stylem se tu i žebrá. Žádnej osamocenej anonymní kelímek na dece ale řada tří nebo pěti s popiskama a vy aspoň máte představu, na co přispíváte (třeba weed, speed, LSD, beer atd). Až pak jsem si v průvodci přečetl, že jsme navštívili takový hodně specifický místo, který je svým stylem vyhlášený. Například na Airbnb říkají toto (jen s tim pomazlením nevim, asi jsem hovno dobrodruh, ale šel bych se radši mazlit jinam)

"

Představ si uměleckou galerii převrácenou naruby a začne se ti vybavovat Friedrichshain. Ne jednotlivé stěny, ale celé budovy slouží jako plátna pro umělecká díla. Tato fanaticky působivá východoberlínská čtvrt se vzdává společenských norem ve prospěch práv squatterů a divokých barů, prodávajících levné pivo. Ne vše ale jde proti proudu - skvělé bary, butiky a kavárny zaplňují hlavní ulice této čtvrti a malá kina a zelená prostranství kolem řeky, lákají své návštěvníky k pomazlení.

Nakonec ale všechno dopadlo jako když vám něco přijde zvláštní, divný, nezvyklý, bizarní možná i nechutný ale i přes to jste vtaháváni, aniž si to uvědomíte, a chcete se dívat i kdyby jen škvírkou mezi prsty. S odstupem mi došlo, že mě tohle místo ve finále tak vzalo a fascinovalo, že bych návštěvu zopakoval a několikrát :)

Jen tak mimochodem, hrozně tu všude frčí retro. V jednom sekáči, no trochu jsem se chtěl naladit na zdejší "štýl", tu mají speciální patro na retro hadry, bohužel za ně zaplatíte jak za nový kousky. I Primark je pořád levnější. Jak vám tedy jistě došlo, nenaladil jsem se. Na ulicích pak potkáte výlohy plný lustrů, nábytku a dalších věcí, který u nás ještě před pár lety byly zcela běžný a rádi se toho všichni zbavovali, tady to ale jsou poklady ověšený cedulkama s cenama v řádech stovek nebo tisíců eur.

V úterý v den odjezdu jsme si dali ještě půl dne a vrátili se tam, kde jsme začínali, ale protože už byl pracovní den, nemělo to takovej šmrnc jako v neděli. Vzali jsme to tentokrát kolem East Side gallery, což je pomalovaný úsek berlínský zdi na břehu a na jejím konci jsme našli zpívajícího koně. Fakt! Odpoledne jsem musel řídit, takže žádnej zbytkáč ani úžeh. Byl to prostě jeden ze zdejších pouličních umělců a podle jeho Instagramu to není jen tak ledasjakej umělec. Je to nejfotografovanější pouliční umělec v Evropě! No ono když potkáte týpka s gumovou koňskou hlavou, staženýma kalhotama u kotníků jak tam stojí jen v trenkach s kytarou v ruce, musíte na něj buď dlouho zírat nebo si ho prostě vyfotíte. Nebo ho můžete jen ignorovat, ať si zas tolik nemyslí. Tak či tak, na poslech to bylo příjemný a když mu hodíte Euro, zařehtá a můžete si odnést pohlednici :)

The Neigh Kid Horse

@theneighkidhors

Bylo už úterý a pořád jsme nepotkali žádnou uklízecí četu, takže se všude po zemi povalovaly, ještě asi od víkendu, obaly od burgerů s nápisem "Burgermeister" a nějak podvědomě nás to tam dovedlo. Musim říct, že lepší burgr jsem neměl. Na to že je dělá partička mladých lidí pod U-bahn (ano tady je nadpovrchová :) ) v takový budce, tak pecka. Přesně jak to vonělo všude kolem, tak to i chutnalo. Znáte to, ještě ani nekousnete a už máte plnou pusu slin, nos se zalyká tou intenzivní vůní a zuby vám pomalu projíždí celou výškou burgeru. A vy postupně vnímáte to křupnutí housky, máslovou chuť, omáčku a šťavnatou slaninku shora a odspodu pak další omáčku, salátek a zeleninku, až se vám zuby potkají v samotným mase a celá ta chuťová kombinace vám doslova exploduje v puse. Uf dal bych ho hned! :) Pokud se někdy budete pohybovat poblíž, máte rádi burgry, určitě zajděte. Cena kolem 5ti eček je stejná jak v těch známých "fástfůdech", ale máte tady výborný ingredience a ne nějakou chemickou slátaninu kde ani salátu se nedá věřit, že je to salát. Byl to prostě takovej zlatej hřebíček. Ale určitě tady můžete zkusit spoustu jiných jídel a podle mě neprohloupíte a vegetariáni se taky bát nemusí. Třeba cestou jsme tam ještě potkali řízkárnu, kde by člověk taky hned zasedl. To teda taky není úplně pro vegetariány, ale jsem holt masožravej a omlouvam se, pokud by to vypadalo jako nějaká diskriminace zeleniny. Taky si dám rád něco bez masa a to bych navštívil jednu indickou restauraci na rohu. Holt příště a už člověk může jít cíleně :)

Během příští návštěvy by to určitě chtělo, víc projít západní Berlín, ale nevím, zda by mě zaujal. Jak už jsem napsal na začátku, tohle místo je svojí atmosférou, špínou a surovostí tak zajímavý, že bych se vrátil asi radši zas sem. Prostě do jedný ruky koupit pivko do druhý sáček s burgerem od Burgermeistera a takhle v neděli si tam sednout do parku a dát se s někym do řeči nebo prostě jen tak sedět a pozorovat ten život kolem.

Pro představu ještě mapa, ať víte, kam se vydat a budu se těšit u dalšího pokračování ;)